Vacation ?

Po delší době každodenního cvičení a dření, jsem se rozhodla, že si dávám pauzu na dobu neurčitou [přibližně tak týden, dva... záleží jak to vydžím]. A důvodů je hodně.

Za prvé to bude asi utuchající chuť a vášeň, pokračovat ve hře na kytaru. Ta nespoutaná ctižádostivost a neutuchající soutěživost.. Jsou ty tam. Lidově řečeno, "už mě to prostě nebaví", nebudu se přes prázdniny tolik namáhat, navíc mám pocit, že to, co jsem zvládnout měla / potřebovala jsem už zvládla. Konec, pauza, tečka.

Za druhé je to pocit mé maličkosti a neprofesionálnosti ve hře na kytaru. Slyšela jsem hru od jednoho přítele.. a hluboce se mě to dotklo. Nikdy jsem totiž od něj takový výkon upřímně nečekala. Bylo to sice hraní vydřené po sedmi letech, ale i tak.. Stejně mám pocit že nidky nedosáhnu takové úrovně jako on.. *dosaďte si libovolné jméno, třeba Hizaki*...

Za třetí a poslední je to neutuchatelná potřeba nechat si udělat umělé nehty.. STejně do toho asi nepůjdu, ale co kdyby, jestli [!] Alespoň se mám na co vymluvit, ha.

To by bylo prozatím asi vše, a teď tiše, já si jdu užít mé poslední volno...

Stupnice a Kadence

+ Kadence +

Kadence je složení tří akordů příslušných k dané stupnici. Tvoří se vždy použitím základního akordu ke stupnici (např. u stupnice C je to akord Cdur), následným přidáním akordu, který se nachází na čtvrtém tónu stupnice (takže pro stupnici C to bude tón f [c - d - e - f]) a akordu nacházejícím se na pátém tónu stupnice s přidanou septimou. (Takže pro stupnici C to bude akord G7).

Pro zjednodušení:

Sestavíte li si pod sebe stupnice dle předznamenání (Cdur = 0 předznamenání, Gdur = 1 křížek), kadenci následující stupnice vždy sestavíte jednoduše přidáním posledního akordu z předchozí stupnice (G7), zbavíte ho septimy a dáte na začátek (G7 - G). Naopak první akord z předešlé stupnice (C) přesunete hned vedle prvního akordu. Poslední akord následující stupnice tvoří jednoduše akord o tón vyšší než akord vedle něj (např. G - C - D7) s přidanou septimou.

Durové stupnice:

C: C F G7

G: G C D7

D: D G A7

A: A D E7

H: H E F7

Fis: Fis H C7

[Cis] Des: Cis Fis G7

[Gis] As: Gis Cis D7

Es: Es As H7

B: B Es F7

F: F H C7

Mollové stupnice:

a: Ami Dmi E7

e: Emi Ami H7

h: Hmi Emi F7

fis: F#mi Hmi C7

cis: C#mi F#mi G7

gis: G#mi C#mi D7

dis: D#mi G#mi A7

b: Ami D#mi E7

f: Fmi Hmi C7

c: Cmi Fmi G7

g: Gmi Cmi D7

d: Dmi Gmi A7

+ Vysvětlivky +

Stupnice jsou řazeny podle kvartového [moll] a kvintového [dur] kruhu. První stupnice na řádku (Cdur, amoll) nemají žádné předznamenaní.

Písmeno "B" zde představuje snížený tón h - hes nebo ais - chcete-li.

Značení např. F#mi znamená Fismoll, stejně jako C#mi, D#mi atd.

29.7.2009 succes??!

Myslím že vposledním měsíci se má hra na kytaru výrazně zlepšila.
Orientace na hmatníku už pro mne není takový problém, jako vždy bývala.
Přesto se mám pořád co učit.

Chci se ale pochlubit svými dosavadními úspěchy :]

+ orientace na hmatníku i ve vyšších [mnohem vyšších] polohách
+ skladby ve vyšších polohách: konkrétně: 112 - 119
+ zvládnutí všech stupnic
+ celé zahrání skladby Balad
+ vytrvalost ve cvičení ← na tento bod jsem patřičně pyšná ^__^ aneb přibližně dvě hodiny denně...

Tak, chtěla jsem toho naškrábnout více, ale mám svázané ruce.. Především jsem se chtěla zmínit o mém vřelém vztahu ke kytaře a ve hře na ní.. A také coming soon: cvičení na elektrickou kytaru které mám naplánované na srpen...

Musím říct, že jsem za měsíc zvládla vše, to co jsem zvládnout měla, a částečně i to co jsem potřebovala. Ale čloběk se má pořád co učit ^_-

[15. - 21.7. 2009]

Tak, když nemůžu kytaru [z důvodů sousedské soužití] teď používat, budu o ní alespoň psát...

+ výborná hra etud: 82, 84, 85, 86, 88, 89, 94
+ zvládnutí hry celé etudy č. 144
+ prolouskávání znalostí o stupnicích a akordech
+ získávání vědomostí
+ zvládnutí stupnic:
dur: všechny
moll: a, e, h, cis, gis, dis, b, c
+ prozkoumávání vyšších poloh na hmatníku
+ "přečtení" skladby Ballad by C.Süsser

[8. - 15.7.] čas tak rychle letí.. O_x

+ poznání kvinotvého a kvartového kruhu
+ postupné učení se předznamenání u mollových i durrových stupnic
+ postupné učení se příslušných akordů ke stupnicím
+ naučení stupnic:
+ durových: C, G, D, A, E, H, Fis, Des, As, Es, B, F
+ mollových: a, gis

+ "přečtení" celé skladby Tango
+ naučení a opakování etud: 82, 86, 88, 89, 94
+ naučení čtvrtiny etudy: 144

+ složení skladby xD

Stupnice [durové, mollové]

Klik pro zvětšení..

Divné rozpoložení..

Poslední dobou mám šílený blog co se týče délky hry na kytaru.
Nejenže si nemůžu vzpomenout, kolik roků přesně hraji, jelikož se mi to strašně plete, ale také mám neopodstatněné nutkání hrát na kytaru předem určitý počet hodin, nedejbože o minutu víc!

Například dneska jsem popadla kytaru s takovým nadšením a vervou, jako již dlouho ne, abych ji mohla vzápětí odhodnit s pocitem zoufalosti.

Není to jen tím, že při mém cvičení nesnáším [nenávist je příliš silné slovo, ale opravdu to nemám ráda] jakoukoli přítomnost lidských bytostí, ale má hra hasne nečekaně stejně vždycky, jako začala.

Většinou mé důvody k ukončení kytary jsou beznaděj a zoufalství, což vede ke zrádné myšlence že "stejně je ta skladba téžká, odsunu to na jindy" což vede k následnému "hele, už stejně cvičím hodinu a půl, můžu přestat". Poslední bod je ze všech nezákeřnější a nejprotivnější.
Opravdu nevím, proč se tolik nechám svazovat pouty času, a nedám svému cvičení potřebnou volnost. Nevím proč se neřídím heslem jednoho člověka, které znělo "Proč se stále díváš na hodinky? Cvič tolik, kolik potřebuješ." Jenže má ctižádostivá a ješitná povaha mi to nedovolí.

Stanovila jsem si cílem cvičit na kytaru týdně 7 až x hodin, a po naplnění určitého limitu, mě prostě hra přestává bavit, a kytaru odhazuji v dáli.
I když mám přes den čas, a vím, že bych si potřebovala ještě něco procvičit, pokaždé když se po překročení vztyčeného limitu počtu minut hraní za den pokouším opět cvičit, cosi divného v hlavě mi namluví, že už mě to nebaví, a že jsem dneska cvičila dost. Jenže hry na kytaru logicky nikdy není dost.

Možná jen procházím jakousi tvůrčí krizí...